Jsem debil...aneb nejčastější slovo na výjezdu

5.8. vyjíždíme s Petrem Klímou do Sloupu v moravském krase. Nemáme odvoz takže volíme cestu vlakem. Domlouváme se že pojedem o půl šesté z Poličky. Ale jak se dalo čekat klimič nezklamal a opět zaspal, takže jedeme autem do Svitav a odtamtud už vlakem. Asi v osm hodin už jsme pod skalama a na rozlez si vybíráme cestu UNRA 7. Cestu dávám až na druhý pokus, jelikož při prvním pokusu jsem spadl asi v druhém kroku když mi ujela noha. Klimič si to vycvakává a já se jdu připravit na Sofii 9+. Zkrokuji ji během chvíle a tak jdu na ostré pokusy. Každým pokusem jsem blíž a blíž, čtvrtým pokusem už držím chyt do kterého se skáče (klíčové místo) ale vyjíždími, navíc se mi pravá noha zachytila za lano a málem narážím zádama do skály. Naštěstí druhá noha zůstala tam kde má a tak se o skálu zastavuji levou nohou. V pátem pokusu už chybí síly, a proto to nechávám zase na jindy. Klimič mezitím asi na třetí pkus vylézá Díky za každé nové ráno 7+. Jdu na cestu Pohled do budoucna 9-, ale už nemám sílu a morálu je také poskromnu. Jdeme se ještě podívat na Indii, ale na sluníčku je strašné vedro a skála strašně klouže. Ještě se tedy vracíme do Starejch a jentak bez lana si tam popolézáme. Zpátky odjíždíme asi v pět hodin s nějakýma lezcema z Hradce, kteří nás hodili aspoň do Svitav.


nástup Sofie


Klimič v morfo 7B