Můj poslední ČP mládeže a juniorů v obtížnosti, Choceň

Minulou sobotu se konalo letošní poslední kolo ČP mládeže a juniorů v lezení na obtížnost. Tentokrát se závody konaly na jedné z mých nejoblíbenějších stěn, a to v Chocni. Nejoblíbenější možná i proto, že se vždy můžu těšit na pěkné silové cesty od bratří Stráníků. Mimo to je zde také skvělá organizace a zázemí a nehrozí, že by se závody protáhly do večerních hodin.
První cesta vede v kolmáči a postupně se napojuje na mírně převislý kýl. V kolmém mám dost namále, když mě vůbec nebere zamágovaná oblina, ale nějak to nakonec jde. Končím tedy až v horní třetině cesty, kde padám s pořádnými bandaskami.

Druhá kvalifikačka se mi moc líbí už od pohledu. Mírný převis, dobré chyty a silové kroky. Opět dolézám někam do tří čtvrtin cesty a s natečeným padám.

Z kvalifikace postupuji ze třetího místa za Honzou a Peťou. Finálovka je natažená přes strop a je poměrně dlouhá. Chyty jsou poměrně dobré, ale postupně natíká. Dolézám až do kroku, který se nikomu nepodařilo přelézt a nepodařilo se to ani mě. Tak trochu tuším, že Peťa s Honzou dolezou do stejného místa a bude rozhodovat výsledek z kvalifikace a čas. Nakonec se Peťa s Honzou natáhli ještě do dalšího kroku, který však neměl východisko, a tak rozhodoval čas. O dvě vteřiny vyhrál Honza, Peťa druhej a já chyt za nimi třetí.