Chceme společně přejít z Dolní Cerekve do Cejlí převážně po modré turistické značce. Podle map by zde měli být nějaké menší skalky.
Po asi 3 kilometrech docházíme k zarostlým poměrně kompaktním a vysokým (4 - 10 metrů) plotnám. Nechápu nic. Pevná absolutně hladká žula. Ani náznak mikrolišty. Celé to tam proběhnu a zjistím, že jsou tu lezitelné dva nebo tři bouldry a po očištění možná ňáká cesta, mimochodem jedna pěkná hrana, která by možná stála za návštěvu. Potom si všimnu impozantního (ale bohužel opět absolutně bez chytů) převisu nad jezírkem. Seskočím k jezírku a obhlížím převis. Najednou na mě Šárka volá, že tam něco vyletělo. Otráveně se otočím a posměšným tónem se ptám "copak prosím tě"? V tom si ale všimnu rojícího se hejna vos a utíkám rychle pryč. Dostala mě jenom jedna, o něco víc jich dohnalo Sendynku, která na sobě měla asi tři. Rychle strhávám tričko a prohlížím se. Vše je OK a můžeme pokračovat dál po NS Čeřínek.
Za další asi dva kilometry docházíme na vrchol kopce, který je ze severní strany posypaný kameny. Mám obrovskou radost. Hned to celé proběhnu, nafotím a protože mám sebou lezečky, mágo a kartáček, tak rovnou dva (resp. jeden a jeho SD variantu) přelezu. Je tu jeden vysoký (cca 5 - 7 metrů) a spousta nižších kamenů. Takové větší mínus je materiál, i když je to žula, tak trochu solí a vetšinou jsou kameny hodně bez chytů.
Už plánuji, kdy sem zajedu s kartáčem a bouldermatkou. Teď ale pokračujeme dál a za necelý kilometr objevíme ještě pár kamenů, na kterých by se dalo lézt. Užíváme si nádhernou přírodu a pomalu nám dochází, že do Cejl se nedostaneme včas (na autobus). Takže to se vracíme do Dolní Cerekve a jedem zpět do Jihlavy.
Vosí štípnutí 6C
Žádné komentáře:
Okomentovat