Mě se vůbec nelezlo poslední týden dobře a můj výkon měl rapidně klesající tendenci. To se také projevilo v závodě, kde jsem po velmi slabém výkonu především v druhé cestě bral poslední 18. místo. Bylo to pro mě veliké zklamání a dost demotivující. Navíc se kvůli tomu nezúčastním po 3 letech MS, které se letos koná v Singapuru.
Hned po závodě odjíždíme do vysoko položené francouzské skalní oblasti Ceuse. Druhý den lezu jenom já s Peťou, tak vyrážíme do strmého kopce sami. Cesta nám zabrala asi hodinu a čtvrt. Chvíli skály obhlížíme a vybíráme cesty. Na rozlez si dáme pěkné 7a a hned poté jdeme zkusit 7b+. Mezitím se ale bohužel pěkně rozpršelo a asi po 2 hodinách zůstanou suché pouze dvě cesty. My se rozhodujeme jestli, zde přespat bez spacáku a teplých věcí nebo se sklouzat dolů. Nakonec zvítězila druhá možnost a po pár pádech se vracíme totálně mokří a zabahnění k autu, kde už na nás čeká podobně mokrá Terka s Marií. Marie navrhuje přesun do Italského Massone, s čímž všichni radostně souhlasíme. V Arcu bylo pěkně sucho a teplo, takže jsme se těšili, že si konečně pořádně zalezeme. V pondělí to ještě šlo. S Peťou jsme vylezli oba na druhý pokus La Cucinu 8a, ikdyž podle mě klidně jenom 7c nebo 7c+, Terka zkrokovala Fuego a Marie Action Directe. Večer se jdeme s Peťou projít nádherným lezecky laděným městeček Arcem. Když už se vracíme, tak nás zastihne pořádná průtrž a my si dáme čtyřista metrovej sprint do campu. Tam navíc naneštěstí zjišťujeme, že máme vytažené skoro všechny věci venku na dešti. Ráno stále prší, ale skály jsou narozdíl od našeho oblečení relativně suché, takže jdeme lézt. Tento den jsem vylezl akorát Gameboye 7b. V závěru dne jsem ještě zkusil velmi vytrvalostní 7c, ale padám stejně jako včera v obdobném 7c z posledního těžkého kroku. Prostě, když se daří, tak se daří.
Dáme ještě výbornou italskou zmrzlinu a vracíme se zpátky do Česka.
pohled na Ceuse kousek od parkoviště
výhled z Ceuse
Massone
Gameboy 7b
Gameboy 7b
Gameboy 7b
Žádné komentáře:
Okomentovat