V Chocni se letos konal poslední ČP v lezení na obtížnost, na který jsem se těšil hned z mnoha důvodů. Ale kdybych předem věděl jak to všechno dopadne, raději bych tam ani nejezdil. Cesty stavěli kluci Stráníkovi, takže jsme mohli očekávat nějaký silový prasárny. Naštěstí to kluci odhadli a žádný pro nás nereálný krok nepostavili. V mé kategorii bylo přihlášeno 9 borců plus Tomáš Binter, který ale startoval mimo soutěž. První kvalifikačku nejdále dolezl Roman společně s Jay Jayem, když tečovali top. Já zaostal o pár chytů pod nimi. Druhou kvalifikačku dolezl nejdále opět Roman, který opět tečoval top. Já spadl z chytu pod topem. Před finále se spoďák a já předběžně domlouváme se Štěpou na výjezdu do Chironica. Potom už následuje izolace a finále. Já jdu na řadu jako čtvrtý. Cesta je dlouhá a vytrvalostní. Zdá se mi lehká a bez nějakého těžšího místa. Téměř bez natečeného dolezám do strůpku kde se na chvíli zastavuji a odpočívám. Bohužel mi při mágování ustřeluje pata, sice se to snažím ještě udržet, ale jsem hold slabej a tak se s pár nehezkými slovy blížím k zemi. Po spuštění se jdu okamžitě převléknout a jdu se nadýchat čerstvého vzduchu a trochu se uklidnit. To se mi ale vůbec nepovedlo a tak se vracím na vyhlášení. V závodě jsem skončil čtvrtý a v celkovém hodnocení ČP třetí za Romanem a Jay Jayem. Spoďák v závodě skončil třetí a tak si dal hezký dárek k sedmnáctým narozeninám. Cestou dom přemýšlím co všechno jsem uďál, neuďál, co jsem měl udělat a neudělal jsem...Po příjezdu domů jsem plný adrenalinu šel okamžitě trénovat a nemohlo to dopadnout nijak jinak než zraněním. Odneslo to levé rameno a oněco lépe dopadla šlacha na levém předloktí. Takže po tomto dni je po mém sebevědomí vyhlášeno celostátní pátrání.
fotky snad později...
Žádné komentáře:
Okomentovat