čtvrtek 31. prosince 2009

Minulost a budoucnost

Rok 2009 byl pro mě rok, kdy jsem konečně pochopil co je to trénink a že tím že na tréninku vylezu 20 cest ze mě mistr světa nebude, na čež jsem teda ani zdaleka nepomýšlel. Začal jsem se také více věnovat boulderingu, který mě baví stejně jako lano, za to především vděčím Honzovi Chválovi, Martinovi a Štěpánovi Stráníkovi, díky kterým jsem mohl nakouknout do nejhezčích boulderových oblastí v Česku. Takže vám patří velké díky kluci. A samozřejmě díky patří i rodičům, kteří mě téměř bezmezně podporovaly. Taky mě těší stálá podpora mého "rodného" horoklubu ve kterém je spousta super lidí a hlavně lezců. Ještě musím poděkovat za podporu firmě MiP.
Jak bych zhodnotil soutěžní lezení v tomto roce? Asi následovně. Na začátku tohoto roku jsem si dal předsevzetí umístit se jak v ČP na obtížnost tak v ČP na rychlost na první pozici, tento cíl se bohuzel vyplnil pouze z poloviny. V ČP na rychlost jsem vyhrál bez jediného zaváhání, ale v obtížnosti jsem dojel na výdrž a to hlavne na začátku. Poté přišel zkažený závod v Chocni a bylo vymalováno, celkově jsem obsadil druhou pozici, což ale určitě nepovažuji za značný neůspěch. Tento rok jsem se svými výkony dostal i do reprezentace, ale tam jsem zjistil jak moc těžké je prosadit se na evropské nebo světové úrovni.
A teď mé oblíbenější...lezení venku. S lanem jsem si dal za cíl cestu obtížnosti devět, to jsem splnil tak napůl devítku jsem sice vylezl, ale podle devíti doktorů z deseti je to spíše 9- a já musím jenom souhlasit. V boulderingu jsem se náramě překvapil, když jsem si dal za cíl 7B a nakonec jsem asi před týdnem posunul své hranice na 7C z čehož mám asi největší radost.
A co nastávající sezóna? Především jsem rád že už se mohu účastnit ČP v boulderingu, jelikož již brzy dovrším 16 ti let. V tomto si asi dávat nějaké cíle nemá cenu, přecejenom zas tak dobře na tom nejsem. Jedním z mých závodních cílu, ale je dostat se opět do reprezentace a zkusit nějaký závod na rychlost s muži.
V boulderech by mě stačilo potvrdit nedávno přelezlou obtížnost 7C a to třeba v boulderu King Kong na Boru. Na laně bych rád přelezl v Moravském krasu Sofii za 9+.
A hlavně, všem přeji do Nového roku hodně osobních i lezeckých úspěchů :).


Žádné komentáře:

Okomentovat