Petráč

Tento víkend byla v plánu společně s Martinem, Markétou a Ondrou návštěva petrohradských bouldrů. V sobotu je strašná mlha a obáváme se, že všechny bouldry budou zateklé. Naštěstí na "mlýňáku" byly mokré jenom výlezy a lézt se dalo téměř vše. S Martinem se rozlézáme v nějakém 6C. Poté oba ulovíme vedlejší Barakudu 7B/B+ a Marťas pošle ještě vedlejší 7C. Poté se přemístíme na Podsvětí, kde má Martin společně s Ondrou vyhlídnutý Underground 8B+. Jenže když do bouldru nastoupí Martin s jeho buldočí silou, je ihned po pokusování, jelikož urval nástupový chyt. Vyleze tedy alespoň Lístek na věčnost 8A a Hádese 7C+. Dále se přemísťujeme pod pěkné silové 7B, to se mi daří na druhý pokus. Zkusím ještě takový low start za 7C+, ale jsem slabej. Jdu tedy pozkoušer restík z předminulého roku, Sokolík 7A. Jakmile se mi podaří zvednout noha (ach ten strečink) boulder vylézám na první, takže pohoda. Flashnu si Aumax pravý 7A a Martin jde na Kombu 8A. Trochu zabere a flash je tam. Přejíždíme na Větrnou hůrku, kde mám od minula rozlezenou Emily 7B. Třetím pokusem je tam a dneska to můžeme zabalit.
V neděli je na programu Vyhlídková skála, ale je tam všechno mokrý, a tak jdeme okouknout nejmaldší oblast, Rybníček. Bouldry nic moc, nakonec si vybereme jedno lehké 7B, které dáváme hned a potom následuje Růžový kavalír 7C+. Je to pěkná silovina s poměrně dobrými, ale né přiliš velkými chyty. Martin to druhým pokusem pošle. Já si trošičku poladím program a čtvrtým pokusem s radostí vystoupávám na vrchol. Je to můj asi nejtěžší boulder, ikdyž jsme se s Martinem shodli, že je to spíš 7C/C+. Martin dá ještě stropové 8A na druhej a valíme domů.

ČP Svitavy

V den výročí založení prvního Československého státu se konal poslední závod ČP v lezení na obtížnost. Původně jsem se jej neměl zúčastnit, ale nakonec na skály jedu až o den déle, tak na závod zavítám. Jelikož je závod naplánován na dost špatné datum, účastníků není zdaleka tolik jako na předchozích kolech.
Motivace k závodění trochu pokulhává, ale to se změní ihned po odlezení kvalifikačních cest, když se mi daří do finále postoupit z 1. místa. Ve finále se s touto rolí bohužel nějak nedokážu srovnat a cestu dost pokazím. Naštěstí jsem ji pokazil dost vysoko a k mému udivení to opět stačilo na letost již tradiční 2. místo.
Po závodě se ještě konalo vyhlášení celkových výsledků, kde jsem obsadil též 2. místo za Petrem Čermákem.

MČR v lezení na obtížnost + Ostaš

Tuto sobotu se konalo MČR mládeže a juniorů v lezení na obtížnost. Závody se uskutečnily v pro mě nedaleké Chocni. Závodu se zúčastnilo něco málo přes sto lezců a lezkyň ze všech koutů ČR. O cesty se postaral Martin Stráník a s tímto nesnadným úkolem si poradil na výbornou.
První kvalifikačka byla celkem jasná, prostě stačilo pořádně zabrat ve stropě. Já jsem sice zabral, ale moje pata to nějak neakceptovala a těsně před topem jsem se odporoučel k zemi. I tak je z toho průběžné druhé místo. Druhá kvalifikačka už je o něčem jiném, je těžká hned od začátku a pekně v ní natíká. Asi ve třech čtvrtinách cesty si neporadím s techničtějším místem a je z toho opět průbežná druhá příčka. Do finále tedy postupuji v závěsu za Peťou Čermákem. Finálovka vypadá moc pěkně, menší kladný chyty, bez nějakého odpočinku. Při nástupu do cesty jsem lehce nervózní, ale postupně ze mě nervozita odpadá. Nakonec jako již tradičně mi v nejméně vhodnou chvíly smekne noha, to sice ještě z posledních sil udržím, ale následující krok už nezvládnu. Trochu si zanadávám a už jsem na zemi. Po mě šel ještě Peťa, který dolezl o dva chyty dál a stal se tak mistrem ČR, já jsem obsadil místo druhé.

Závody to byly organizačně velmi dobře zvládnuté a nebýt toho mírně pokaženého finále, tak i se svým výkonem bych mohl být spokojen, ale to jsou holt závody. 

 

Další den je v plánu bouldering na Ostaši. Vyjíždíme ve složení Honza, Klimič a já. Teplota je kolem pěti stupňů ve stínu a něco přes 10 stupňů na sluníčku, takže podmínky jsou téměř ideální. Jako první boulder si vybírám Louis Armsrtong 7B+, daří se mi to poslat z první, ale nejsem si jistí klasou. Klimič v tom dá taky pár nadějnech pokusů, ale prej to nechá na jindy. Poté jdeme pozkoušet vedlejší 7C, bohužel nejsem schopnej pořádně zabrat za špatnou lištu, a tak boulder odolává. Dále mám vplánu Vzali mi můj sen 7C, tam se asi přes hodinu trápím a asi třikrát spadnu z posledního kroku, naštěstí jsme měli dost bouldermatek a dopad byl jak "do peřinky", teda skoro. Bohužel ze dvou prstů už jde gejzít červené tekutiny, takže se společně přesunujeme zpět na Malý střecháč, kde je nové 7A+. To vypadá moc pěkně, ale dost mě bolí prsty, a tak zatím jen sleduju Klimiče s Honzou. Honza posílá z první, Klimič se s tím trochu trápí. Po chvíly to nevydržím a jdu to zkusit taky. K mému údivu se mi stejně jako Honzovi daří flash. Klimičovi to moc nesedí, takže jdeme na poslední naší zastávku. Honza s bezchybným programem rychle pošle Festival experimentální kultur, prý 7C+ a zcela unavení odjíždíme domů.

Next level

Začátek podzimu je výjimečně suchý, a tak neváhám ani minutu a v sobotu jedu bouldrovat na skály. Jelikož překližkářům se nikam nechce jedu pouze s taťkou. Už dlouho se chystám navštívit bouldrovou oblast nedaleko Humpolce, ale až do teď k tomu nebyla příležitost. Vstávám tedy o půl šesté a před osmou již nastupuji do prvního bouldru. Struktura skály je tu velmi hrubá, takže po asi pěti bouldrech už začínaj prsty pomalu brečet.
Rozlézám se na kameni Cukrárna, na pár šestkách. Poté se přesunuji na Peklo, kde mám vyhlídlé tři sedmičky. Jako první z nich jdu Tak pravil Zarathustra 7B, daří se mi flash, ale 7B to není ani náhodou, max 7A+. Další na řadu jde Luciferus Fuckus 7A+. První pokus podcením, ale na druhej ho pošlu. Vedlejší 7A dávám smolně až na třetí. Teď jdu najít boulder Díra a Díra direct. Po čtvrt hoďce bouldry nacházím a tak se vracím pro věci. Když se vrátím zaujme mě boulder Přepiště dějiny 7C. Původně jsem neměl v plánu jej ani zkoušet, ale tenhle styl bouldrů mi sedí, takže obouvám lezečky a jdu na to. První pokus mě dost překvapil, protože jsem dolezl dál než jsem myslel. Potom asi třičtvrtě hodiny ladím program a následně třetím pokusem boulder s obrovskou radostí přelízám. Je to moje první 7C, tudíž jsem opravdu šťastnej. O to větší radost z toho mám, protože jsem to musel lézt bez jednoho docela zásadního stupu, jelikož jsem malej a nedosáhl jsem na něj. Prsty jsou na tom už docela špatně, ale psyche je very high, a tak beru matici a jdu pod boulder Díra direct 7C. Tam bohužel zjistím, že mám na jeden krok příliš krátké rozpětí a smutně se odporoučím. Jako poslední boulder si dám na druhej Slepice nebo vejce 7A+.
Oblast je to na jedno dopoledne parádní, ale za víc návštěv to asi nestojí. Bouldry tu jsou většinou po velkých chytech s dlouhými kroky. Nejvíce se mi pochopitelně líbil boulder Přepiště dějiny a také Tak pravil Zarathustra, zbytek bouldrů nic moc. Klasa mi u některých bouldrů přišla dost měkká, ale bylo celkem tření a možná mi to sedlo, takže nechci zbytečně nějaké bouldry moc shazovat, přece jen jsou to jenom čísla, které nám mají pomoci při výberu bouldru a ne udávat to, který boulder polezeme.

Za fotky se omlouvám, ale za prví taťka prostě fotit neumí a za druhý se asi po dvaceti minutách vybil foťák. :/