Budím se do jasného rána, plného slunce a motivace. Jednoho je poslední dobou bohužel málo, druhého přebytek.
Venku je mokro, ale Jeskyně na Oldřiši je téměř permanentně suchá, což ve mě vyvolává reakci v podobě odeslání sms Klimičovi, který ale včas neodepisuje, a tak beru matici, dva foťáky, čtyři baterie, dvoje lezečky, auto a jedu.
Většina kamenů je mokrá, ale nenechám se znepokojit a jdu dál. Po cestě se trochu rozlezu a už okukuji Hyenismus 7C. Nejdříve mě však dost znepokojí vrstva magnézia na startovních chytech a v průměru dvě čárky na každý chyt na kameni. Dotyčnému by neškodilo pár lekcí lezecké etikety na skalách...
(Případný) přelez si chci zdokumentovat, vytahuji tedy první foťák, ten hlásí, že baterie je téměř vybitá, tak se pokusím zapnout druhý, ten se ani neobtěžuje něco hlásit, a ignorantsky mi nastavuje černý displej. Měním baterky...ty mají alespoň tolik úcty aby mi sdělili že "Baterie je vybitá!". Beru opět první foťák a mačkám tlačítko "natáčet" sedám pod boulder a slyším nelibozvučné zapípání, zvedám se a jak už správně tuším, baterie je vybitá. Vytahuji náhradní a celý cyklus se opakuje ještě jednou, v tu chvíli málem oba foťáky letí někam do údolí, nejlépe s dráhou letu, která končí na ostré hraně kamenu. Naštěstí se mi tyto energie podaří usměrnit alespoň do oblasti, kde se nacházel batoh a bunda, a tak byly pro tentokrát zachráněni.
Konečně sedám pod boulder, dvakrát zachybuji a třetím pokusem přelézám. Jsou to pěkné hravé pohyby v převise, které ale s uvedenou klasou nemají nic společného. Řekl bych tak 7B.
Když už jsem tu, tak sedám pod Neandrtálce 7C+. Zde vyplýtvám celou paletu svých pohybů, ale ne a ne vyhnout se kamenu, který boulder značně ztěžuje. Velkou výhodou v tomhle bouldru je určitě dlouhé rozpětí a hydraulická pravačka.
Ani jedno z toho nemám, takže balím matici a probíjím se místní džunglí k autu.
Již delší dobu se chci podívat do jedné
z nejnovějších a nejvíce rozrůstající se bouldrové oblasti v ČR, do
Ludvíkova. Konečně k tomu nastala vhodná příležitost, a tak začátkem
podzimních prázdnin vyrážíme společně s Šárkou a Sendynkou potrápit
tamější bouldry. Dost jsem viděl na videích, takže vím, že se máme opravdu na
co těšit.
Celou cestu z Poličky je mlha a
chvíli dokonce i mrholí. Naštěstí asi 10 km před Ludvíkovem se až zázračně
vyjasní a všude je sucho. To dokáže vykouzlit usměv na rtech.
Po příjezdu nás okamžitě celá oblast
nadchne a s radostí se dáváme do lezení. Rozlézám se v pár moc pěkných
šestkách a na flash přelézám Welcome to hell 7A+.
Přesunujeme se pod Ippona 7B+ a
Osotogori 7C. Program je jasnej, motivace na nejvyšším stupni a podmínka taky
skvělá, takže se pouštím do pokusu. Až překvapivě lehce se mi daří flash Ippona
a poté přelézám na první pokus Osotogori. Moc to nechápu a trošku tápu nad
uvedenou klasou, ale to je asi jedno, hlavně je to pěkné silové lezení
v převise.
Šárinka na druhej vyběhne boulder Vhůru
za 5A a jdeme za pistolníkem a banditou.
Obhlížím chyty v Banditovi 7C a zdá
se mi to poměrně sjízdné. Dávám flashový pokus, a ten vychází. Obtížnost bych
viděl spíš na lehké 7B+?
Vedlejší Pistolník též za 7B+ je už
trochu o něčem jiném. Boulder se mi sice daří přelézt na první pokus, ale musel
jsem vyvinout mnohem větší úsilí.
Potom obléhám Pistolníka low 7C/C+, ale
už není moc síla a hlavně kůže, tak pro dnešek odolává.
Další den se budím už ve 4 a všechno mě
bolí, hlavně brečím nad kůží na prstech.
V plánu je navštívit dva další
sektory, Green a Dimenzi. Když ale jdeme kolem Pistolníka low 7C/C+, tak mi to
nedá a jdu se pokusit smáznout včerejší rest. Úvodní kroky jdou lehce, když se
dostanu do klíčového vypuštění nohou, kde jsem napnutej jak struna, tak necítím
takovou sílu jako včera, ale dneska zhoupnutí udržím a boulder přelézám.
Můžeme tedy pokračovat s čistou
hlavou dále do sektoru Dimenze, kde chci zkusit Temného Řitíře 7A+ a Temného řitíře low 7C, ale nejsem si úplně jistý, kde co začíná, tak přecházím na
vedlejších 100 marných pokusů 7A, které flashuji.
100 marných pokusů 7A
Oproti včerejšku je pěkný
vedro a podmínka je ta tam, takže zbylé sedmičky na tomto kamenu vynechávám a
jdeme do sektoru Green. Tady na mě čekají čtyři pěkné převislé sedmičky.
Začínám Offsidem 7B+, kde se mi daří celkem na pohodu flash. Nad klasifikací už
se nepozastavuji, protože v tom mám asi úplnou kaši. Okamžitě jdu na Gól
7A, který stejně jako následně Pelé 7A+ padá na první pokus. Ještě pozkouším
Pokutový kop 7C, ale tady je na mě moc daleko levá pata a bez ní neodlepím
zadek od země.
Gól 7A
Teď přecházíme až do nejvýše položeného
sektoru Vosí hnízdo, kde Šárouš pošle dva své projekty okolo 5A.
Šárka v projektu
Vracíme se až k hřbitovu, protože
tam na Šárku čeká Tkanička 5A. Pěkně v tom bojuje, ale přelez se dneska
nakonec nekoná.
Už jsme oba unavení a nemáme kůži, tak
to balíme.
V úterý je na programu rest. Jako aktivitu volíme výlet na Praděd, což se nakonec moc "restovní" neukázalo.
Opět se budím chvíli po čtvrté a
z včerejšího výletu se ještě cítím pořádně unavený. Chvíli otravuji spící
Šárku, a když už to nemůže vydržet, tak vyrážíme do skal. Dnes je hlavním cílem
Kimono 7C+. Rozlézám se a jdu na to. První krok mi vystavuje stopku, tak
zkouším alespoň další kroky. Ty už jdou. Asi pětkrát tečuju lištu v prvním
kroku, ale nikdy jí nechytím. Přesunuji se na Kempus 1-3-5 7A. Nejdříve to lezu
s lištou vpravo, ale to mi přijde tak za 6B, tak to jdu bez ní a klasa už
jakž takž sedí. Dávám hned na první a jdu na Jumping flash 7A. Na druhý pokus
se mi daří chytit topovou hranu a konečně dnes cítím pořádnou motivaci. Hned
nabíhám do Kimona, vymýšlím lepší nohy a první krok udělám staticky, potom už
to nepustím. Ještě si to jednou zopáknu na video a přejíždíme k sektorům u
hřbitova.
Tady má Šárka rozlezenou Tkaničku 5A.
Dneska parádně vyladí program a radostně boulder přelézá.
Šárky no-hand ve výlezu Tkaničky 5A
Já přemýšlím, jestli dneska ještě lízt
nebo to nechat až na zítra. Samozřejmě mi to nedá a už sedím pod Temným Řitířem
7A+. Třikrát to pokazím a čtvrtým pokusem jsem nahoře. Hned nabíhám do
prodloužení za 7C+ a na druhý pokus přelézám. Přišlo mi to jenom o trochu těžší
než původní varianta, takže hodně schůdné 7C?
Temný řitíř 7A+
Ještě mám nějaké zbytky kůže, a tak jdu
vyzkoušet ostré lišty ve Vzpomínkách na Švýcarsko 7A. Na druhý pokus slavím
přelez a pro dnešek končíme.
Vzpomínky na Švýcarsko 7A
Čtvrtek je dost kritickej, chybí kůže a
přebývá únava. Nejdříve zjistíme, že těsně u kamenu, kde chci pozkoušet Seiken
jsou těžaři, kteří kácejí stromy, takže lízt se tam nedá, přejíždíme tedy na
Green, kde se rozlezu v Kadilacu 7A a dávám se do boulderu Zpátky na
Petráč 7C+. Tam rychle zjišťuji, že moje aktuální zásoby kůže jsou krajně
nedostatečné, a tak po zkrokování dám tři marné pokusy a předávám štafetu Šárce.
Ta se chvíli trápí v Levé lezečce 5B, a pak jdeme odpočívat.
Pátek je naším posledním dnem výjezdu a
mě stále leží na mysli jediný boulder, který odolal mému tažení, Zpátky na
Petráč 7C+. Ráno vstávám brzy a hned jak dostanu Šárku z postele, tak
běžíme pod kámen. Kůže je pomálu a je mi jasné, že nemám víc jak tři pokusy.
Rozlézám se, opakuji kroky a jdu na
pokus. V úvodních krocích se cítím silnější než včera, problémy nastávají
až když se dostanu do 7A do kterého se boulder napojuje. Tam mi smeká noha a já
rychle kontroluji prsty. Krev nikde, tak čistím chyty a jdu na další pokus. V Dalším
pokuse lezu od začátku na max, ale touha po bouldru je opravdu velká, obě
nejtěžší místa se mi daří přelézt, ale vůbec nemám vyhráno, protože mě najednou
nic nebere, mám červeno před očima a beru vše, co mi přijde pod ruku,
zachraňuje mě až velké madlo před výlezem. Mám obrovskou radost a moc si tohoto
bouldru vážím, rozhodně patří mezi mé nejcennější skalpy. Když slézám
z kamenu, zjišťuji, že z prostředníčku mě teče krev a mám tam pěknou
díru, takže to byl poslední boulder, který jsem si na Ludvíkově vylezl. Jak se
říká to nejlepší nakonec.
Cestou domů se ještě zastavujeme na
procházku v Karlově Studánce, kde nasáváme nejčistější vzduch v ČR.
Překvapení nás čeká v Uničově, kde
nám přestalo jet auto. Zdárně si zahrajeme na mechaniky a už nerušeně
pokračujeme domů.
Včera večer jsem do tmy campusoval a dnes ráno jsem se probudil bez jediné známky tréninku. Venku je pod mrakem, ale neprší, tak beru matici a jedu pozkoušet projekty na nedalekou Oldřiš.
V podstatě jsou tam tři projekty na menším a převislejším z kamenů zvaných Jeskyně. Jeden začíná z táhlé lišty v převise a jde se dlooouhým krokem/dynamem do police, z té už následuje relativně lehký výlez ať už doleva nebo doprava. Druhý projekt začíná stejně, ale jde se hned doprava na hranu a po ní nahoru. Bohužel tam dost překáží kámen a je otázka, zda se mu půjde vyhnout. Já jsem tuhle otázku nerozřešil, a tak jsem aspoň pozkoušel variantu tohoto projektu, která startuje rovnou na hraně, ale nepodařilo se mi odlepit zadek od země. V prvním zmiňovaném projektu se mi podařilo vymyslet poměrně schůdný program (na to jak to zprvu vypadalo beznadějně), avšak k přelezu mi chybělo asi 15 cm. Obtížnost ani jednoho z projektů si zatím netroufám odhadovat.
Dnes ráno se mi asi po dvou hodinách daří dostat Šárinku z postele a razíme směr Otradov. Podmínka je nulová (26°C), ale motivace přebytek. Hned jak dojdeme pod kámen vidím, že někdo rozebral dopad. Dost mě to rozčílí, protože je to už asi potřetí. Tentokrát dokonce zjišťuji, kdo je viníkem - chataři, kteří si chodí do lesa pro dřevo. Zajímalo by mě, co je vede k tomu, myslet si, že takhle vyskládané klády a klacky jsou připravené právě pro jejich táborák. Místo dřeva tedy posbírám pár kamenů a alespoň částečně dopadiště opravuji.
Na rozlez přelézám pěknou hranu hned pod kamenem Discovery. Název Hovno leda, obtížnost cca 6A.
Hovno leda 6A (levou rukou start z nižší ze dvou lišt)
Cítím, že prsty jsou aktivováni, a tak natěšeně nabíhám do Teorie relativity 7C+. Nemůžu tomu uvěřit, ale hned prvním pokusem boulder přelézám. Boulder jsem zkoušel už přes rok a vždy jsem odcházel s pocitem marnosti, klíčový krok se mi podařilo do dnešního dne udělat jenom jednou. Dnes navíc byla dost špatná podmínka, takže tomu nevěřím dvojnásob. A díky pohotové Šárince mám tento počin zaznamenán i na video.
Přesunujeme se na Jump for free 7A+/B, což je dlouhý skok, který mi už také delší dobu odolává. Dneska mám ale asi prostě šťastný den a čtvrtým pokusem se mi podaří doskočit topovou hranu.
A protože s jídlem roste chuť a zde už nemám co lézt, tak přejíždíme na Lubnou, kde mám nedokončený business v boulderu Bez lezeček to nejde 7A. Dnes třetím pokusem přelézám a přikláním se spíše k 7A+ nebo možná i 7B? Každopádně se jedná o parádní těžký boulder.
Bez lezeček to nejde 7A (+)
Šárinka tento výjezd pojala spíše rekreačně
Konečně mám pro dnešek dost, a tak hladoví spěcháme na pozdní oběd.
Ráno ve 4 hodiny zvoní budík, to znamená jediné - jede se na skály. Pomyslný špendlíček na mapě padá na Sloup. To protože už dva výjezdy mi tam odolává Krátký život 7B+. V Poličce ještě nabírám Vláďu a za tmy vyrážíme. Přijíždíme ještě před východem slunce a podmínka se zdá být dobrá. Rozlézám se, čistím chyty a pouštím se do pokusů. Hned prvním pokusem se mi podaří přelézt první crux, který se mi ještě v kuse přelézt nepovedlo. Bohužel padám v druhém už ne tak těžkém místě těsně pod topem. Chvíli odpočívám a jdu na druhej pokus. Teď padám klasicky v prvním cruxu. Cítím, že potřebuji chvíli spočnout, tak předávám bouldrový kolík Vláďovi. Ten se nesměle pouští do Dlouhé štreky 7B+ a cca na dvacátý pokus ji udolá. Já se mezitím přemáhám do třetího pokusu, ale nějak necítím sílu a upadám do deprese, že jsem na boulder moc slabý. Říkám si, že alespoň tréninkově tomu ten pokus ještě věnuji. Nastupuji, první crux s jistotou (oproti ostatním pokusům) přelézám, teď mě čeká ten druhý, hlava jede na plno (neposer to, neposer to...), neposeru to a s obrovskou satisfakcí boulder přelézám. Je to jedno z těch 7B+, kterého si vážíte více než většiny 7C. Vláďa s lehkostí pošle Chameleona 7B a s posledními zbytky kůže utrápí Prasečí mor 7A, který si dávám na dolez na video.
Vláďa v Prasečím moru 7A
Ještě pozkouším kroky v Idefixu 8A+ (nějaký klamný pocit mi našeptával, že by mi to mohlo sedět), ale to je úplně někde jinde.
Po cestě domu se zastavujeme u Prostředního Poříčí, okouknout pár kamenů. Dohromady by tu mohli být asi 4 těžké bouldry (?7A - 7C?), ale všechno je to dost blbej dopad, tak raději volíme ústup.
Výjezdy do krasu jsou pro mě vždy krátké a intenzivní. Dnes tomu nebylo jinak. Vstávám už ve 4 abych se vyhnul největšímu vedru. Chvíli po páté jsem na místě a podmínka se zdá být relativně dobrá. Jeskyně je trochu zavlhlá, ale prej je to tady spíš plus, takže rozhazuju matici a po rozlezu se dávám do Krátkého života 7B+. Program mám už z minulého týdne, a tak rovnou sázím pokusy, a sázím a sázím. Asi po půl hodině to vzdávám a rozladěně se přesunuji pod Dlouhou štreku 7B+. Na flash podcením klíčový krok a druhým pokusem přelézám.
Už tady nemám moc co lézt (resp. všechno je těžký), tak se pouštím do Švédského závodníka Hotovsona 7C+. Téměř se mi podaří udělat klíčový krok, ale chce to ještě potrénovat. Pro dnešek toho mám po necelý 2 hodinách dost.
Při nedávném výletu jsem na Čtyřech palicích objevil nový projekt, který mi až do dneška nedal spát. Nejedná se o žádný extra kámen, natož směr, ale je to pure power problém a takový mám rád. Dnes ráno jsem tedy vyrazil tuhle linku pozkoušet. Nejdříve kámen pořádně očistím a poté se dávám do jednotlivých kroků. Ze začátku nejsem schopný udělat ani jeden (ze 3 těžkých) krok. To se postupně lepší, ale myslím si, že pro přelez bude potřeba mnohem chladnější počasí. Říkám si, že si alespoň natočím, jak boulder krokuji, abych případně příště věděl co a jak. Udělám první krok, druhý a uvědomuji si, že mě dělí poslední krok od přelezu, pořádně zaberu a už držím madlo, musím si dát ještě pozor abych někde neštrejchnul a je to tam! S obtížností si nevím vůbec rady, nahazuji tedy třeba 7C a čas snad ukáže.
daň za přelez
Cítím, že už nemám žádnou sílu a už vůbec né kůži, ale i přesto mě něco táhne na novinku od Vládi, Let's make a deal 7C. Než se stihnu přemístit, tak se spustí pěkná průtrž mračen a já váhám, zda to má cenu. Rozhoduji se, že boulder alespoň obhlédnu. Pomalu přestalo pršet a já po příchodu pod skálu zjišťuji, že chyty jsou pouze zavlhlé, tak beru lezečky a třetím pokusem slavím úspěch. Vzhledem k teplotě (25°C), vlhkým chytům a mému nedostatku síly a především kůže, se přikláním spíše k 7B+. Každopádně je to nejhezčí boulder tady.
Ve čtvrtek razíme s Šárinkou směr Bor. Cestou se zastavujeme v Babiččině údolí, kde si uděláme pěknou procházku. Na večer přijíždíme do Machova a přespáváme na parkovišti.
Druhý den ráno zvoní ve čtvrt na pět budík, oblékáme se, rychle snídáme a "běžíme" na kopec. Zastavujeme hned v prvním sektoru, kde mám spadeno na Brečouna 7A. Třetím pokusem se mi daří pořádně zabrat do bicáku a přelézám.
Pokračujeme k bouldru 5 minut před smrtí 7C+, tam si ale ani neškrtnu, a tak scházím k Dr. Dolittlovi 7C. Silový začátek po lištách mi hezky sedne a na čtvrtý pokus slavím přelez.
Dr. Dolittle 7C
Teď je na řade projekt na Mucholapce. Cítím se dobře, tak říkám Šárince ať mi ten první pokus natočí. Rozmýšlím se mezi skokem na hranu a fixem do dvouprdy, nakonec vyhrává první varianta a s tou slavím úspěch, vzniká tak Cituplná moucha 7B+.
V opojení radosti z přelezu přecházíme na Hraniční kámen, kde nejdříve neúspěšně pokouším Gesera a následně se pouštím do Pašeráků drog SD 7C. V druhém pokusu padám v posledním kroku, třetím už si to pohlídám a raduji se na vrcholu kamene.
Je na čase dát taky prostor Šárince. Dává se do Importu a exportu 3. S přehlem posílá na flash a jdeme se poohlédnout po něčem záludnějším.
Import a export 3
Nalézáme pěkný boulder, který neznáme, s obtížností kolem 5. I přes vyčerpávající výlez se opět daří flash.
Říkám si, že by to chtělo nějaký dárek, třeba takovou Orchidej 7B+/C. Pátým pokusem ji získávám a jdeme spokojeně dál.
Orchidej 7B+/C
Dneska ale už moc síly na přelezy nezbývá, a tak se uchylujeme k turistice. Jdeme se podívat na vyhlídku a potom vylezeme nahoru nad skály, kde nás překvapí úplně nový chodník, který má velice "důmyslnou" konstrukci.
vychytávka
výhled ze skal
Za chvíli proti nám kráčí tři lidé celý v zeleném a nepříjemným tónem nám něco polsky sdělují. Rychle chápeme, že jsou to "zelený" z Polska a posílají nás pod pohružkou pokuty pryč. Tak teda jdeme.
Odpoledne se rozhodujeme, že tu ještě den zústaneme.
Další den tedy vstáváme kvůli tření už ve 3:30, ale marně, teplota je ke 20°C. I přesto se hodlám pokusit o Nesnesitelnou tíži sladkých slibů 7B+. Navzdory podmínce druhým pokusem boulder přelézám. Avšak za cenu zbytku mé kůže a síly ze včerejška.
Já jsem tedy dolezl. Šárinka si vyběhně Ďábelskou topinku 4 a úplně unavení opouštíme tohle úžasné místo.
rozlučka s přátelskýma čuníkama cestou k prakovišti
Včera večer jsem vyrazil do Blanska, kde jsem přespal abych brzo ráno stihl tření.
Cíle jsou jasné Silový trojboj 7B+ a Pitva 7C. Na Silovém trojboji úplně pohořím, a tak mám alespoň dostatek síly na Pitvu. Klíčová oblina dneska drží perfektně. Kroky jdou hned, tak jdu do pokusů. Téměř boulder přelézám na první pokus, v posledním kroku ale chyběla razance. Ještě dvakrát si to zopakuji a čtvrtým pokusem přelézám.
Ikdyž to byly pouze čtyři pokusy, tak jsem téměř bez kůže a sílu taky moc necítím. Ale zabalit to po jednom bouldru se mi nechce. Přejíždím tedy do Rudic, kde jsem ale vyloženě marnej, a tak radši jedu domů.
Dnes v 5 hodin ráno razím směr Blansko. Podmínka zatím vypadá dobře, ale rychle se otepluje. Natěšeně utíkám ke kamenu Sál. Zde jsou tři těžké bouldry, které hodlám pokoušet. Jako první jdu Skalpel direct 7B+ (7B/B+?). S velkým přemáháním bolesti, kterou mi působí ostrá lišta se mi daří flash. Zbylé dva bouldry jsou nad můj rámec snesitelné bolesti, tak přejíždím na Holštejn.
Tady běžím k bouldrům ještě natěšeněji. Jsou tu dva nové a moc pěkně vypadající bouldry od Štěpy. Okamžitě se pouštím do pokusu v Restartu 7C. První dva klíčové kroky k mému překvapení zvládám, ale potom mi v posledním kroku ustřeluje noha. Trošku to zamrzí, ale mám radost, že se v tom hýbu. V druhém pokusu to samé a třetím přelézám. Nejtěžší je asi nedotknout se kamenu, který tam dost zavazí, jinak mě to ani tak těžké nepřišlo...lehké 7B+? Ale těžko říct, rozhodně mi to dost sedlo a je to super silovka.
(Kousek odtud opravují most, tak proto ten kravál ;)
Hned jdu na druhý lehčí boulder Street art 7B, ten dávám z první. Taky moc hezký boulder, ale taky zavazí kámen.
Velký díky Štěpovi za tyhle parádní bouldry.
Přesunuji se na Lidomornu, kde mám v plánu pozkoušet Otesánka 7B+. Bomba silovka ve stropě. Zkouším si kroky a následně prvním pokusem přelézám. Opět nechápu a mám velkou radost.
Říkám si, že když to tam dneska tolik padá, že bych mohl zaskočit ještě na Dívčí Válku 7C. Tam však zjišťuji, že Otesánek spapal veškerou moji sílu, a tak se odebírám k autu.
Restart mi přišel stejně těžkej jako Otesánek, Skalpel direct lehčí než Otesánek a Restart, ale těžší než Street art. Takže asi tak ke klase. :)
Včera po probuzení zjišťuji, že předpovědi meteorologů se opět nevyplnili, a tak rychle budím Šárinku, že musíme na skály. Volba padá na Bílek a Bezděkov.
Skály lehce nacházíme a obhlížíme kameny. Trochu se zahřeji a pouštím se do Nalomeného prstu 7B. Bez potíží fashuji a přikláním se spíš k lehkému 7A?
Nalomený prst 7A
Potom zkouším prodloužení za 7C, ale jsou tam dost ostré chyty, tak raději šetřím kůži.
Druhý kámen, který jsem tu měl vyhlídlý je docela zamešenej a hlavně vysokej, takže volíme přechod na Bezděkov.
Po pěkné procházce docházíme až k převisu, kde čeká boulder Výběr je na tobě 7A+/B.
Výběr je na tobě 7A+/B
Asi po patnácti minutách přelézám a přesunujeme se ke Křížovým vazům 7A+/B. Téměř se mi daří flash, ale v poslední chvíli mi ustřelila noha. Poladím program a přelézám.
Všímám si ostré hrany na druhé straně kamenu a říkám si, že by pár pokusů zasloužila. Nakonec vzniká (ikdyž na pohled to tak úplně nevypadá) pěkný, trošku tricky problém Medvěd 009 7B.
Včera večer se na poslední chvíli rozhoduji, že dnes vyrazím na Bor. Jsem dost zničenej ze sobotního tréninku, ale počasí není výhledově moc příznivé, a tak neváhám a balím věci. Vůbec nemůžu dospat a vyjíždím už chvíli před 4. Z Dobrušky až do Náchoda jedou stěrače na plno, ale ani nepomýšlím na to, že bych to otočil. Když dojedu na místo, už jenom drobně mrholí. Většina kamenů je vlhká, ale čím víš, tím jsou sušší.
Nakonec se zastavuji u bouldru Sokoban 7A, který mám už hodně dlouho rozlezený, ale vůbec mi nejde. Dnes pozměňuji program a hned přelézám. Těžko říct jestli 7A nebo míň, hlavně že jsem to konečně vylez. Přesunuji se na Smrtelné zlo 7A+. Parádní boulder po příjemných lištách a s moc pěknými kroky. Obtížnost vidím spíše jako hodně lehké 7A, nebo 6C+?
Cestou na Wrestlera mě zaujme projekt na Kostce. Začátek špatná podlouhlá lišta, dobré nohy a jeden nebo dva kroky na hranu. Cítím, že jsem blízko, ale lišta dost kouše, tak jdu raději obhlédnout spoďáky ve Wreslerovi 7C. Jediné, co se mi podaří, je boulder nastoupit, pak cítím marnost a respekt ke všem silákům, co udělají první krok.
Cestou k dalšímu bouldru narazím na Equilibrium 7B. Asi před třemi roky, jsem ho neúspěšně pokusoval, dneska těsně druhým pokusem přelézám.
Přecházím na Se stromem v prdeli 7B+. Ráno byl boulder poměrně mokrý, naštěstí jako zázrakem vyschl a já můžu dnešním třetím pokusem slavit přelez, resp. druhým, ale nohou jsem si štrejchnul o strom a to by mě u takového bouldru nedalo spát. Než jsem boulder vylezl, viděl jsem ho jako jasné B+, po zjištění, že občas tělo musí napřed určitě spíš "jenom" B. Každopádně supr boulder po oblinách.
Už dlouho mě láká boulder Šlo povidlo na vandr 7B, ale vždycky mě odrazovali absolutně nulové nástupní stupy. Dneska cítím poměrně dobré tření a hlavně obrovskou motivaci do tohodle parádního silového kousku. Jsou to dvě těžké pumpy, zajímaví krok přes břísko za odměnu a takový trochu srandovní výlez. Pořádně zaberu a s radostí flashuji.
Odcházím na Saulu 7B+, která byla ráno taky mokrá. Teď už sucho, akorát pod bouldrem teče potůček, který vystelu větvemi. Dneska je pata v klíčovém kroku betonová, a tak dnešním první pokusem přelézám. Myslím, že oproti původně navrženému 7C, 7B+ sedí.
Nedokážu si vysvětlit, jak to, že mám stále dostatek kůže a síly. Jdu tedy na Kleopatru low 7B, tam zjištuji, že to s tou sílou není až tak úplně pravda a přecházím znovu na projekt na kostce. Dám tři pokusy, ale už je to jen horší. Cestou zpět se ještě zastavím u Pičoviny 7B, jenže to už se začínají ozývat i prsty, tak ustupuji.
Bor mě vždycky nadchne, ať už je jakékoliv počasí nebo přelezy a nemůžu se dočkat další návštěvy.
Jenom těch komárů by nemuselo být tolik.
Bohužel jsem si s sebou inteligentně sbalil vybitý foťák, takže tentokrát bez fotek a videí. :(
V pátek dopoledne přemýšlím, kam v sobotu nebo v neděli vyrazím na skály. V tom mi zvoní telefon, volá mi Šárinka, která je v Jihlavě a čeká na autobus domů. Jen tak ze srandy plácnu, že by mohla jet do Humpolce, kde jí vyzvednu a pojedeme bouldrovat na Panskej les. Tak jsme také učinili.
Kolem druhé už rozhazujeme bouldermatku a obouváme lezečky. Šárinka dá na rozlez dva lehčí bouldry a jde pozkoušet svůj už dlouhodobý projekt, bohužel ve výlezu docházejí síly.
rozlez
Já okukuji Anfang einer Legende 8A, ale první krok je strašně dlouhej. Nalezu do vedlejšího Big hat 7B+, ale pohořím úplně stejně.
Přecházím na dva nové bouldry od Honzy Nováka (Magnuse). Prvním z nich je Ikarus SD 7A. Ve flashovém pokusu podcením dolez, v druhém zmatkuji a třetím přelézám. Moc pěkný a na tuto oblast neobvyklí boulder.
Druhým z bouldrů je Kerberos 7B. Na pohled boulder nevypadá nijak těžce, tak pokouším flash. Nula, hned první krok mě zastavuje. Vymyslím lepší program a třetím přelézám. Možná jen poctivé 7A+?
Kerberos 7B (7A+)
Je hrozný vedro, tak chvíli jen tak sedíme na matici, jíme, pijeme, povídáme a pomalu přecházíme k mému dnešnímu cíli, Díra direct 7C. V prvním pokusu padám dva kroky před koncem, což mě pěkně namotivuje a dnešním druhým pokusem přelézám. Mám radost, protože v bouldru je dlouhá rozpažka, kterou nedošáhnu, a tak boulder musím lézt přes dvě špatné přídrže a dělám o dva (pro mě nejtěžší) kroky navíc.
Díra direct 7C
Přecházíme zpět na Šárčin projekt, ale už prý není síla dneska.
Jdeme tedy k poslední zastávce, Opičárna 7B+. Vymýšlím nový program pro malé a po asi 20 minutách přelézám.
Ráno se probouzím unavený s bolestí hlavy a špatnou náladou. Vzhledem k tomu, jak dlouho jsem nebyl na skálách je diagnóza jasná - absťák! Obratem píši Vláďovi, zda dnes něco neplánuje. Nakonec se domlouváme na Tisé skále u Čáslavy a nedaleko vzdálené Mlynářské stěně.
První zastávkou je Tisá skála. Zde už mám (co bylo v mých silách) mimo jeden boulder vše přelezené, a tak nechávám prostor Vláďovi. Prvně přelézá Sunshine 7A a poté po chvíli Švajc 2, kde vymyslíme dost schůdný program. Já beru lezečky a jdu na můj rest, Švajc 1 7B (7A+). Hned prvním pokusem se mi daří přelez. Chvíli ještě každý něco pozkoušíme a zahajujeme přesun pod Mlynářskou stěnu.
Sem se chci už delší dobu podívat a konečně se mi naskytla možnost. V průvodci je napsáno "sejít k řece a tam přes spadlý strom na druhou stranu řeky". Spadlý strom se ale od té doby transformoval na rozřezaný a musíme tak hledat jinou cestu. Postavíme si menší hráz z kamenu a z těch skáčeme na druhou stranu. Naštěstí se nám daří dostat přes řeku suchou nohou, a tak můžeme pokračovat pod skálu. Tam zjišťujeme, že je poměrně zateklá, ale klíčové chyty jsou naštěstí jakž takž suché. Vláďa rychle přelézá Doudy dou 6C+ a já se zaměřuji na Patent 7B/B+. Flashový pokus je téměř přelezový, padám až v posledním kroku, kde zbytečně zazmatkuju. Následují další dva nebo tři nepovedené pokusy a ten další je již přelezový.
Zajímavý průběh zakončený obrovskou satisfakcí. Vláďa mezitím nalézá do Vynálezu 7A, který asi na 6 pokus udolá.
Vláďa ve Vynálezu 7A
Já v prvním pokusu vyvedu na nástupu bůhvíco a padám v prvním kroku. Na druhý pokus dávám. To mě docela překvapilo, protože je to boulder spíš pro dlouhé. Ještě dám dva náznaky pokusu na Muttertagu 7C+ (podle mě by na 8A nikdo nic nenamítal), ale absolutní nula, tak to balíme a jedeme domů.
Minulou neděli jsme v klasickém složení já, Šárouš a Sendy vyrazili do (alespoň podle mě) nejlepší české bouldrové oblasti - Bor.
Výjezd to byl dost improvizovaný, jelikož jsme spali u Šárouše, kde nemám bouldermatku a pár dalších věci. Naštěstí lezečky a mágo jsme oba měli, a tak bereme větší batoh, plníme ho peřinou a vyrážíme.
Po příjezdu si vyslechnu pár nelibých slov od své drahé polovičky, do jakého kopce ji tahám a jde se. Je dost velké teplo a dost kamenů je ještě vlhkých, ale naštěstí je už z čeho vybírat.
První zastávkou je Titanic, kde již od své první návštěvy na Boru (asi před 5-ti lety?) pokouším Fintovou hranu 7A+. Vždycky jsem končil s tím, že jsem na boulder moc krátkej. Dneska zjišťuji, že to byly jenom výmluvy a druhým pokusem přelézám.
Fintová hrana 7A+
Šárouš dostává chuť na Ďábelskou topinku 3, které nedává šanci a flashuje ji.
Ďábelská topinka 3
Pokračujeme na Pomemex, kde na boulderu Climax 7A i přes vlhké chyty kopíruji scénář z Fintové hrany.
Climax 7A
Šárouš jde na vedlejší boulder 60 sekund 4. Na třetí pokus přelézá a nastává černá hodinka.
Nejdříve Šáry padá z výlezu Toy Story 4, následně se mi nedaří Se stromem v prdeli 7B+, kde bez bouldermatky dávám názvu za pravdu. Poté přecházíme na Shortcat 7B+. Tam ale úplně ztroskotám.
V průběhu krokování tohoto bouldru mě Šárka vyrušuje a s vykulenýma očima mě volá ať se jdu podívat. Asi padesát metrů od nás si to vykračuje obrovskej jelen, ze kterého šel pořádný respekt. Než stihnu nažhavit foťák, tak bohužel utíká a mi si zároveň tak trochu oddechneme.
Přecházíme k Doktoru Housovi 7B, což je parádní silovka po oblinách. V první pokusu se trochu bojím bez matice, ale v druhém nedávám strachu prostor a přelézám.
Poslední zastávkou je Saula 7C. Už není moc kůže, ale i tak se mi daří boulder zkrokovat a dát dva dobré pokusy. Boulder nechávám uležet do příště a razíme domů.
Dneska ráno jsem vyrazil s jasným cílem - vylézt Euro 2000 7C - směr Holštejn.
Poslední dny docela pršelo, tak se obávám jestli skála bude suchá, ale obavy jsou téměř zbytečné. Vlhký je akorát stisk, ale nic závažnýho. Při prvním pokusu mi smekne v druhém kroku noha a následný pokus je přelezový. Cíl splněn.
Pokračuji obhlídnout Vaňousy. Chvíli pozkouším Toda Skinera 7A a Dana Osmana 7A, ale v obou bouldrech mi ke zkrokování chybí jeden krok.
Dost se otepluje a já raději prchám do Blanska. Tam na kámen ještě svítí sluníčko, tak si jenom v rychlosti vylezu El Comandante 6C+/7A a zbytek nechávám na jindy.
Včera jsem dopoledne vyrazil na otočku na převis u Lubné. V plánu bylo pozkoušet vše co bude suché. Chvíli po příjezdu začíná pršet, a tak se ani nerozlézám a rychle se pouštím do Super... 7B+, ale marnost. Přesunuji se tedy kousek vedle na Tuna bay 7A+. To už jsem dvakrát zkoušel, ale bez úspěchu. Dneska i přes vlhké startovní chyty boulder na sedmý pokus přelézám. To mě dost namotivuje a vracím se na Super... 7B+. Po asi dvaceti minutách mám boulder zkrokovaný a následně třetím pokusem ho radostně přelézám.
Ještě si zkusím sednout pod Razzle dazzle 7B+/C , ale tím to také končí. Už se docela rozpršelo, tak to balím a valím na oběd.
Dnešní sluneční den jsme opět strávili ve skalách. Zavítali jsme opět na Holštejn, kde mě opět uchvátilo krasové lezení.
Lidomorna je místy vlhká, ale v žádném bouldru mě to naštěstí neomezuje. Na rozlez si dávám na video Indirectly direct 7B+ a poté chvíli zkouším Sněžné jaro 7B+. Daří se mi vymyslet novou betu, ale nechávám boulder ještě uležet.
Protože mě Indirectly direct obzvlášť na krasové poměry přijde na 7B+ natož na 7C dost lehké, a nejsem si tedy jistý zda jsem boulder nějak "neochcal", tak prosím někoho "zasevěceného" nechť se k přelezu vyjádří.
Poté se přesunuji k Euru 2000 7C. Nádherná silovka, kterou jsem konečně dokázal celou zkrokovat a následně se mi 2x povedlo spadnout v posledním kroku. Ani mě to moc neštve, protože jsem nečekal, že první krok někdy udělám.
Následně se přesunujeme na Vaňousy, kde zkouším Jing 7B+. Překvapivě dolézám dost vysoko, ale tam už se s jednou maticí bojím, tak si párkrát odskočím a jde konečně na řadu Šárka.
Jing 7B+
Já pak ještě dám pokus v traversovém 7A, ale už je to marnost, tak balíme a valíme dom.
Předevčírem jsem to trochu přehnal s campusem, a tak jsem měl teď v plánu delší rest, jenže když jsem dneska ráno vstal bylo jasné, že musím někam vyrazit. Otázka je kam, protože poslední dny pěkně pršelo. Kouknu na Martinův blog a volba je jasná - Kras! Vybírám mezi Sloupem a Holštejnem, nakonec se rozhoduji pro Holštejn. Po cestě toho pěkně lituju, protože hned za Sloupem je poměrně dlouhá objížďka, kterou musím absolvovat.
Skály jsou krásně suchý a tak se hned dávám do lezení. Rozlézám se v nějakém 6A, kde si hned připomínám o čem že ten kras je a jaká tu je klasa. Nenechávám se zastrašit a pouštím se do Dívčí války 7C. Z té záhy utíkám a jdu raději na něco lehčího. Zkouším traverzové 7A, ale je dost dlouhé a poměrně silové a já se nechci hned odvařit, takže dám dva nepovedené pokusy a beru do ruky průvodce. Na Vaňousech se mi už nic moc nelíbí, a tak se přesunuji na Lidomornu.
Tam na mě čeká obrovské překvapení, protože se mi daří na flash Indirectly direct 7C nebo 7B+. Přemyšlím jestli jsem to nějak neojebal, ale podle průvdoce na javaanes, starýho Adamova průvodce i podle průvodce od Štěpy co jsem našel na bouldering.cz je vše v pořádku, takže obrovská spokojenost.
1. Indirectly direct 7C
Dál jdu zkusit Sněžné jaro 7B+. Boulder jakš takš zkroknu, ale na kusovku si netroufám a raději se přesunuji na Euro 2000 7C. Nádherná silovka, kde je nejtěžší vůbec nastoupit. Až na první krok se mi daří boulder zkrokovat z čehož mám velkou radost, protože minulej rok jsem nebyl schopnej udělat v bouldru ani krok. Ale chce to ještě pořádně zesílit.
Už nemám sílu ani čas, tak frčím domů.
Dneska po obědě jsme s Šárinkou vyrazili na Otradov. Po příchodu chvíli pozkouším Teorii relativity 7C+, ale pořád nic. Poté mě zaujme směr začínající z lišty Teorie a zobáčku v převise, odtud se jde na roh hrany, kde následuje těžké převalení do kolmáče. Nejdřív mě to přijde skoro nereálný, ale nakonec stačilo pořádně zabrat. I tak jsem si vyzkoušel, že padat v tomhle bouldru není moc bezpečný. Naštěstí jsem to odnesl jenom s pár odřeninama a vyšší motivací v dalším pokuse nespadnout. Vznikl tak parádní boulder Ill-Eagle 7B+, ale s klasou tězko říct.
Ill-Eagle 7B+
Ill-Eagle 7B+
Pokračujeme na Mrzimor 7C, což je šílená jednokrokovka. Trošku si zanadávám, když nemůžu odlepit zadek od země, ale pak se tam trochu víc srovnám, pořádně zařvu a s obrovskou radostí přelézám. Nikdy jsem si nemyslel, že zrovna tohle cejdo vylezu.
Dále se dávám do čištění kamenu vedle. Kde vznikají dva pěkné, ale poměrně sebevražedné bouldry za cca 6C.
Get high and fly 6C
Netřeba štkát
Už se stmívá a začíná nám pořádně kručet v břiše tak frčíme domů.
