neděle 25. listopadu 2012

EYC Kranj

Jako každoročně se poslední listopadovou sobotu konal v Kranji poslední Evropský pohár mládeže a juniorů. Ve stejném termínu byl vypsán i Mejcup, takže to bylo pro mě velmi, velmi, velmi...těžké rozhodování. Nakonec jsem se kdo ví proč rozhodl pro Kranj.
V pátek se celá repre ubytujeme v hotelu kousek od Kranje, zahrajeme kulečník, pokecáme a včas jdeme spát.
Ráno už namotivováni postupně odjíždíme na halu. Já lezu až ke konci. Přede mnou jde ještě Roman Kučera. Cesta vypadá velmi pěkně a říkám si, že mi bude sedět. Cesta mi opravdu sedla parádně. Asi v polovině cesty dokážu sklepat mírné bandasky a v hlavě mi svitla myšlenka, že bych cestu mohl dolézt skutečně vysoko. Tato myšlenka však vyhasla hned následujícím krokem, kdy jsem nabral stisk, dal levou patu a začal se natahovat do spoďáčku. V tu chvíli mi totiž pata ustřelila a já putoval zpátky na zem. Pořadí tedy nic moc, ale mám velkou radost z toho, jak jsem lezl. 
Do druhé cesty cítím obrovskou motivaci a chystám se tam předvést vše, co jsem nestihl v první cestě. Už od začátku, ale cítím, že druhá kvalifikačka mi oproti té první moc nesedí. Avšak s pár chybami stále lezu dál až do struktury ve tvaru velikého oka, tam dost zaváhám a začíná mi natíkat, dlouho se mi nedaří cvaknout expresku a když se při následném kroku do spoďáku zaseknu kolenem o strukturu, vím, že je konec. 
Z našich nejvíce zazářila Janička Vincourková, která ve své kategorii zvítězila! Takže obrovská gratulace!

A ještě něco trochu mimo téma...
Po návratu domů jsem si přečetl Martinův článek z Mejcupu (odkaz zde), kde mimo jiné píše, jak férově se dokázal zachovat, i když mu šlo o první příčky. Jen víc takových lidí, pro které je samotné lezení a férovost více než (v podstatě jenom symbolické) umístění v závodě. :)

sobota 10. listopadu 2012

ČP mládeže a juniorů - Choceň

Tuto sobotu se v Chocni uskutečnilo předposlední v pořadí šesté kolo ČP v lezení na obtížnost mládeže a juniorů. O parádní nabušené cesty se jako každoročně postaralo ještě nabušenější bratrské duo Stráníkovců. Závodu se celkově zúčastnilo kolem sta závodníků, ale bohužel mezi nimi nebyl Honza Jeliga (JJ), který je se mnou v kategorii a určitě by s pořadím hezky zamíchal.
Naše první kvalifikačka vede po samých stiscích, které se s přibývajícími metry zhoršují. Nejdále ji dolezl Roman Kučera. Já se v cestě cítím velmi dobře a končím asi 4 chyty pod Romanem. Druhá kvalifikačka je trochu něco jiného, ale scénář je podobný. Do finále tedy postupuji v závěsu za Romanem a následovaný Petrem Klímou.
Ve finálovce je pro nás připraven pěkný skok, který zaváněl dost nepříjemným pádem. Naštěstí se to obešlo jenom s odřeninami. Já při skoku chvíli váhám, ale bez větších problému jej překonávám a můžu lézt dál. Ve stropové části mi vyjedou nohy a už je nedokážu vrátit nazpět. Roman se podobným chybám hravě vyvaroval a dolezl si pro první místo. Já jsem skončil druhý a Klimič třetí.
Celý závod doprovázela pozitivní atmosféra a hlavně super kolektiv. S výsledkem jsem také celkem spokojen ´...a hlavně - psyche is high!
Velké díky organizátorům za bezproblémové pohodové závody a snad zase za rok.