Můj poslední ČP mládeže a juniorů v obtížnosti, Choceň

Minulou sobotu se konalo letošní poslední kolo ČP mládeže a juniorů v lezení na obtížnost. Tentokrát se závody konaly na jedné z mých nejoblíbenějších stěn, a to v Chocni. Nejoblíbenější možná i proto, že se vždy můžu těšit na pěkné silové cesty od bratří Stráníků. Mimo to je zde také skvělá organizace a zázemí a nehrozí, že by se závody protáhly do večerních hodin.
První cesta vede v kolmáči a postupně se napojuje na mírně převislý kýl. V kolmém mám dost namále, když mě vůbec nebere zamágovaná oblina, ale nějak to nakonec jde. Končím tedy až v horní třetině cesty, kde padám s pořádnými bandaskami.

Druhá kvalifikačka se mi moc líbí už od pohledu. Mírný převis, dobré chyty a silové kroky. Opět dolézám někam do tří čtvrtin cesty a s natečeným padám.

Z kvalifikace postupuji ze třetího místa za Honzou a Peťou. Finálovka je natažená přes strop a je poměrně dlouhá. Chyty jsou poměrně dobré, ale postupně natíká. Dolézám až do kroku, který se nikomu nepodařilo přelézt a nepodařilo se to ani mě. Tak trochu tuším, že Peťa s Honzou dolezou do stejného místa a bude rozhodovat výsledek z kvalifikace a čas. Nakonec se Peťa s Honzou natáhli ještě do dalšího kroku, který však neměl východisko, a tak rozhodoval čas. O dvě vteřiny vyhrál Honza, Peťa druhej a já chyt za nimi třetí.

Úterní výlet s překvapením (a ne jedním)

V úterý mám společně s Šárinkou volnější školu, a tak se Sendynkou (pes) vydáváme na menší výlet.
Chceme společně přejít z Dolní Cerekve do Cejlí převážně po modré turistické značce. Podle map by zde měli být nějaké menší skalky.
Po asi 3 kilometrech docházíme k zarostlým poměrně kompaktním a vysokým (4 - 10 metrů) plotnám. Nechápu nic. Pevná absolutně hladká žula. Ani náznak mikrolišty. Celé to tam proběhnu a zjistím, že jsou tu lezitelné dva nebo tři bouldry a po očištění možná ňáká cesta, mimochodem jedna pěkná hrana, která by možná stála za návštěvu. Potom si všimnu impozantního (ale bohužel opět absolutně bez chytů) převisu nad jezírkem. Seskočím k jezírku a obhlížím převis. Najednou na mě Šárka volá, že tam něco vyletělo. Otráveně se otočím a posměšným tónem se ptám "copak prosím tě"? V tom si ale všimnu rojícího se hejna vos a utíkám rychle pryč. Dostala mě jenom jedna, o něco víc jich dohnalo Sendynku, která na sobě měla asi tři. Rychle strhávám tričko a prohlížím se. Vše je OK a můžeme pokračovat dál po NS Čeřínek.
Za další asi dva kilometry docházíme na vrchol kopce, který je ze severní strany posypaný kameny. Mám obrovskou radost. Hned to celé proběhnu, nafotím a protože mám sebou lezečky, mágo a kartáček, tak rovnou dva (resp. jeden a jeho SD variantu) přelezu. Je tu jeden vysoký (cca 5 - 7 metrů) a spousta nižších kamenů. Takové větší mínus je materiál, i když je to žula, tak trochu solí a vetšinou jsou kameny hodně bez chytů.
Už plánuji, kdy sem zajedu s kartáčem a bouldermatkou. Teď ale pokračujeme dál a za necelý kilometr objevíme ještě pár kamenů, na kterých by se dalo lézt. Užíváme si nádhernou přírodu a pomalu nám dochází, že do Cejl se nedostaneme včas (na autobus). Takže to se vracíme do Dolní Cerekve a jedem zpět do Jihlavy.

 Vosí štípnutí 6C

MČR Písek, Roviště

Minulou sobotu se ve městě s nejstarším mostem v ČR konalo MČR mládeže a juniorů v lezení na obtížnost. V Písku je jedna z nejlepších stěn u nás a zároveň tu byla asi největší koncetrace stavěčů na metr čtverečný, jelikož se zde konal stavěčský kurz vedený oficiálním stavěčem IFSC Honzou Zbrankem, takže kvalita cest byla více než zaručena. Tento předpoklad byl dokonale splněn a závodníci si mohli užít cesty, které se mohli měřit s těmi evropskými.
Závodníků se sjelo na 120, takže účast byla opravdu hojná.
Obě naše kvalifikačky vypadají opravdu těžce a všichni do nich nastupujeme s respektem. Nakonec to není tak hrozné a já, Peťa a Honza první cestu topujeme a druhou dolézáme k poslední expresce.
Do finále jdu z děleného druhého místa s Honzou Novákem, který se od začátku sezony parádně vyšvihl.
Finálovka je zatraceně dlouhá a rozhoduje se na posledních dvou metrech. Tam se podařilo Peťovi a Honzovi mě o pár chytů utéct, a tak je z toho pro mě 3. místo.
Vítězům gratulace, stavěčům, organizátorům, rozhodčím a barmankám velké poděkování.

Večer následuje "závod" dospělých, který je ve znamení utužování kolektivu a následně menší afterparty.

Druhý den se rozhodujeme, že se ještě stavíme na Roviště, kde se mi na první pokus zadaří vylézt Čáru života 8+ a Nové koření 9-. Vojta pošle na druhej Haftyho 9 a valíme zpět do Jihlavy.